Příchozí

     Příběhy Himeru I, vás dovedou na planetu Tehauru v letech 1138 až 1158 po Vylodění tj. od připlutí invazní flotily Mongolů, Chanů a lidu Nihondžin, které tam přenesl Božský vítr -  Kamikaze. Čas na planetě Tehauře má poněkud jiný rytmus než na Zemi, vzhledem k delšímu oběhu planety, kolem jejich Slunce Rawaty a pomalejší rotaci kolem osy, má jejich měsíc - ašren,  šest týdnů - ašů, po sedmi dnech. Den má dvacet šest hodin, rok šestnást měsíců a léto přichází ve dvou fázích. Lidé se tam nedožívají podstatně delšího věku než na Zemi, jen jejich roky jsou delší, takže se již ve čtrnácti považují za dospělé, se vší právní zodpovědností.

     Příběhy Himeru jsou rozčleněny do základních pěti knih popisujících léta 1138 až 1145 po Vylodění a jsou věnovány především osudům Daniela Richtra a Lea-mi te Ghana.

     Kniha šestá Tygr pracovně jsem ji nazýval Lovec Zavržených, zachycuje osudy Danielova syna Dhaniry a jeho dcery Ashrett. Jejich děj probíhá v letech 1154 až 1158 p.V.

      Časem jsem musel v jednotlivých dílech provést drobné korekce, jak jsem se o Himeru, Tehauře i jejích lidech dozvídal více a proto Druhá edice. Obávám se, že si jejich příběhy nevymýšlím, ale pouze je zapisuji, jako jejich pozorovatel z venčí. Životní příběhy hrdinů jsou pro mne mnohdy stejně překvapivé, jako pro mé čtenáře. Bohužel, jak pro ně, tak i pro mne platí, že život je dobrodružství, které nikdo z nás nepřežije. Tak ať za to stojí!

Planety Sardova okruhu

     Jak asi víte, náš vesmír není prostorem, kde by platila jen Euklidovská geometrie, kde je zapotřebí k překonání cesty od hvězdy A k hvězdě B nutný, jen jeden počet světelných let nebo jiné používané míry. Někdo chytřejší, než zdejší vypravěč, přirovnal vesmír k hroudě švýcarského sýra. K překonání vzdálenosti z jednoho konce na druhý, se buď můžete vydat dlouhou cestou po povrhu téhle hroudy a nebo použít zkratky - díry v hroudě obsažené. 

     Naši astronomové již tyto cesty tuší nebo o nich vědí a dávají jim spolu s autory sci-fi různé názvy, jako červí díry, hyperprostor, v mých románech je spojení mezi světy nebo vesmíry možné prostřednictvím bran, které mají dar zpřístupnit lidé s darem Jaguára - boha starých Mayů.

     Již zmiňovaný vesmírný objekt Sardu, je v prvním příběhu z říše Himeru "Vědma z Weiry", datovaného do roku 1138 p.V.,  nazýván Rudým bohem a je hlavním postavou místního božského panthenonu. Pravdou je, že jejich povědomí o vesmíru a nebeských tělesech, je na ještě nižší úrovni než naše. Možná ví více jejich kasta učenců, ale ta je na informace skoupá a šíření vědomosti mezi nevzdělanými, rozhodně nepatří k jejich prioritám.

     Ostaní kasty vědí o Sardu to hlavní, že pokud se objeví na jejich noční nebi přichází  čas změny, k lepšímu nebo k horšímu a,  že jednou Sardu přiletí a sežehne jejich svět, aby otevřel cestu novému začátku. 

     Naše planeta Země rovněž patří do Sardova okruhu a byť ho nevídáme přímo, jako obyvatelé Tehaury, tak to neznamená, že jeho slapové síly ovlivňující čas a prostor, se nás nedotýkají. Rawatha je naší sesterskou planetou propojenou s námi řadou bran a je těžké posoudit, kdo čí historii a současný stav věcí více ovlivnil a nebo stále ovlivňuje. Odkud víte, že vaše sny a vize nemají základy tam na  druhé straně? Možná pocházíte z Rawaty?

    Ty kontakty trvají po tisíciletí a možná déle. Možná jste již potkali zástupkyně řádu Bílých sester, které nás navštěvují celkem pravidelně. Možná vaši předkové prodali koně Krvavé, aby je mohla přivést do říše Himeru? 

     Ústřední postavou úvodního příběhu je Lea-mi, dcera vládce provincie podhorské Weiry, ale příběh začíná u nás na Zemi.

     Zvu Vás na setkání s ní

Váš autor Aleš Hruška